0. Souhrn známých členů rodu ze Semanína - větve Šudů i Danielů

   

Pražská větev Šudů


    Zakladatel rodu, Mikuláš Šud ze Semanína, se narodil po roce 1490 v Litomyšli otci Janovi. Na magisterské studium nastoupil na Karlovu univerzitu v Praze, kde v roce 1515 získal titul mistra svobodných umění4). V Praze působil po zbytek života, umírá v roce 15575). I Mikulášův otec, Jan Šud, s rodinou přesídlil na sklonku svého života do Prahy.

    V Praze je větev Šudů  vysledovatelná především v 16. a 17. století v majetkových záznamech. K roku 1531 se jako součást zástavy „ .... bohatému měštěnínu pražskému Janu Šudovi ze Semanína ve výši 900 kop grošů českých ...“ uvádí středočeská obec Všechlapy11). Jde ještě o Mikulášova otce, ačkoliv ten byl již v roce 1531 po smrti. V ten samý rok  se vdala s věnem 50 kop „Anna, někdy dcera Jana Šuda“ 32). Její sestra, Saloména ze Semanína, měšťanka Starého Města Pražského, vlastnila před rokem 1540 osadu Radimek na Kolínsku12,33). V roce 1586 prodává Anna Hylzova z Semanína dům řečený Přemyslovský, proti kostelu Matky Boží na Louži29). V Praze na Zderazi Mandalena Šudová v roce 1622 zdědila „Petržílkovský dům č.p. 67 a Anna Šudová, manželka Prokopa Šuda ze Semanína, zde v roce 1631 pozbyla dům č.p. 180 U Kamenickejch13). Šudové ze Semanína také patrně vlastnili vinice v Kobylisích14) ve svahu nad dnešní trojskou ZOO. Názvoslovným pozůstatkem je pražská část Šutka s plaveckým bazénem či stylovou pivnicí „Šutka“ a s ulicí „Na Šutce“. 

 

     V roce 1644 je zapsán jako občan Prahy Mikuláš Šud, přistěhovalý z Nymburka46,56). V roce 1720 byla manželkou primátora Starého města Pražského Bohuslava Vořikovského z Kunratic Salomena Šudová4),+172356). Daniel Fridrich Šud byl v tu dobu soudním úředníkem ve Starém Městě Pražském15). Dědili po něm a po manželce Anně Lidmile Cloëtové z Grün- a Sturmthalu podle dědické přípovědi z 10.7. 1732 dcery Terezie a Marta, provdaná Budínová49) a syn Tadeáš Duchoslav Šuda, jenž byl tamtéž městským úředníkem, ženatý s Barborou, rozenou Kalivodovou50).

   Poslední zaznamenaný potomek Šudů ze Semanína v Praze, Kateřina Šudová ze Semanína4), zemřela v chudobě roku 1836.

 

      Z  pěti dětí astrologa Mikuláše Šuda jsou známi Eliáš a Vavřinec. Vavřinec zakotvil v Táboře, kde v letech 1602-1608 vlastnil dům. Eliáš vystudoval v Praze na univerzitě „umění literní“ a stal se utrakvistickým knězem. 1590 byl děkanem v Nymburce, 1609-1614 farářem v Týnském chrámě v Praze a zároveň představeným konsistoře pod obojí (nejvyšší zemský úřad evangelických církví). Zemřel na mor 29.5. 16144).

 

 

      Nymburská větev Šudů

 

  Eliáš měl osm dětí, kteřé založily nymburskou větev Šudů. Čtyři Eliášovi synové žili krátce. Jan vystudoval v Lipsku a roku 1596 byl ordinován na kněze, jako farář působil v Dobřichovicích do roku 160454), zemřel 14.1.1604 v Nymburce. Ovdovělá manželka Dorota Šudová se později provdala za Jana Bezdězského z Hiršperka. K jejich sňatku se dochovalo veršované přání16) od Jakuba Akanthydese. Syn Daniel zemřel roku 160744), Eliáš (+1608) a Mikuláš (+1613) vystudovali shodnou fakultu pražské univerzity55) a byli správci škol4), Mikuláš v Chrudimi45), kde se oženil s Anežkou Kuklovou (+1613), se kterou měl děti Eliáše (zemřel záhy) a Annu Marii Šudovou, která se stala dědičkou Kuklovského domu v Chrudimi57).

 

   Pátý ze synů, Šimon Šud, v Nymburku zůstal do roku 1626, na konfiskačním seznamu k Nymburku k roku 162718) je však již zapsán jako zběhlý. Dědily po něm děti Anna a Mikuláš 38). Patrně je tím, který je v roce 1644 zapsán již jako občan Prahy pod označením Mikuláš Šud, Nymburk46,56).

   Šestý ze synů Václav Šud ze Semanína byl nejspíše nejstarším z Eliášových dětí a přes četnost sourozenců byl v důsledku jediným udržovatelem větve Šudů v Nymburku. Byl měšťanem nejprve v Mělníku, kde rodina původně žila. Z této doby se dochovaly jeho svatební verše31). Roku 1620 byl již v Nymburku obecním starším, r.1630 tamtéž purkmistrem18). Zemřel v roce 163238). Měl ze dvou manželství děti Jana, Václava, Eliáše, Daniela, Kateřinu, Annu Marii, Lidmilu a Alenu38). Jan Šud ze Semanína je v roce 1658 v Nymburce radním písařem a držitelem gruntu pod městským právem4). Má děti Alžbětu, provdanou Vorlovou, Markétu, provdanou roku 1673 Smutnou a nejmladšího syna Augustina, který se žení 1672 s Ludmilou, vdovou Vlachovou44,47). Eliáš, bratr písaře Jana, měl děti Eliáše a Annu, křtěné 14.6. 164348). Roku 1634 byl při vpádu Sasů do města Nymburka zabit „mněscký synVáclav Šud19), patrně další z bratrů písaře Jana.

   Výčet dětí zakladatele nymburské větve Eliáše uzavírají dvě dcery: Veronika, provdaná Nejlinková a Anastázie, provdaná Pormanová 44).

 

  V Mělníku byl vydán 26.5. 1662 zachovací list Václavu Šudovi, synu Šimona Šuda a jeho manželky Kateřiny, vdovy po Václavu Cypryanovi, který je od r. 1673 součástí pražských archivů 51). Tamtéž je uchováván z roku 1689 pergamen, potvrzený  voskařem Václavem Šimonem Šudem, cechmistrem cechu mydlářů a svíčkařů na Starém Městě pražském52).

 

 

 

   Danielové ze Semanína

   Větev Danielů ze Semanína založil blíže neznámý Daniel, pocházející patrně ze Semanína, litomyšlský měšťan, dobrý přítel Mikuláše Šuda21). Šud ho přizval k získání erbu, což byla dobově obvyklá praxe. Danielové obdrželi shodně se Šudy 14.9. 1525 stejný erb a začali se psát Danielové ze Semanína22). Daniel měl manželku Kateřinu39) a s ní děti Ludmilu a syny Jana a Gabriela Danielovi ze Semanína34). Ludmila se provdala za Adama Bakaláře, který založil rod Šturmů z Hranic, s erbem odvozeným od erbu vladyků ze Semanína. Adam Bakalář s Janem Danielem do roku 1548 působili v Litomyšli a společně vydávali tisky40). Otec Daniel, zakladatel rodu, byl v roce 1547 již po smrti41).

V Litomyšli započal svou kariéru i patrně vnuk Daniela – zakladatele rodu, Jindřich Daniel Švarc ze Semanína. Vstoupil do služeb Jednoty bratrské, přesídlil do Mladé Boleslavi a v roce 1575 se účastnil za Jednotu bratrskou jednání o tzv. České konfesi28). V březnu 1583 nastoupil na doporučení Karla ze Žerotína jako dvorní bratrský kazatel na zámek v Bechyni k Rožmberkům23). Roku 1606 se vrátil zpět do služeb k Žerotínovi a umírá v roce 161135). Kazatel Jindřich Švarc k rožmberskému dvoru přivedl příbuzné. Bratra Bohuchvala Daniela ze Semanína, řečeného Laudata, mladoboleslavského měšťana, který v dubnu 1590 nastoupil jako správce rožmberského panství a hradu Helfštýn nad Lipníkem nad Bečvou. Roku 1597 se členka fraucimoru Kateřiny Rožmberské z Ludanic Anna Danielová ze Semanína vdává za Rožmberského účetního Martina Grejnara, majitele domu v Panské ulici čp. 19 v Českém Krumlově24). 8. června 1607 se vdává další členka fraucimoru, Barbora „Danielka“ ze Semanína, za Adama Staška z Cidliny23). Obě svatby uspořádal Petr Vok. V roce 1597 je členkou fraucimoru ještě Lucka Danielka ze Semanína36). Jde o sestry či sestřenice, dcery Jindřicha či Bohuchvala43).

 

    Blíže nezařazenou odbočkou danielovské větve je Daniel ze Semanína, který působil ve slezském Opole jako městský písař nejméně v letech 1573-158453).

 

    K roku 1626 zmiňuje J. A. Komenský17) v Hradci Králové 28 pro víru vyhnaných měšťanů, mezi nimi Simeona Daniela ze Semanína, který se přiženil z Mladé Boleslavi do Hradce Králové na Čenvičovský statek a několik let vykonával významné městské úřady. Nakonec odešel do služeb Albrechta z Valdštejna, pro kterého vykonával finanční správu Mecklenburska (!), které v letech 1629-1631 Valdštejn držel. Záhy však Mecklenbursko obsadil švédský král Gustav Adolf a zajal některé Valdštejnovy úředníky včetně Simeona Daniela25). Po propuštění se dostal do Lešna, kde „purkmistrem učiněn, léta 1654 do nebeské vlasti se odebral17). Se Simeonem Danielem odešla do exilu26) i jeho manželka Marta, rozená Čenvičová. Dům po strýci v Hradci zdědil synovec Václav Čenvič roku 1637 27).

 

  V Mladé Boleslavi zmiňuje jak J. A. Komenský17), tak Antonín Rybička21) akademického mistra Jindřicha Daniela ze Semanína, syna Bohuchvala Laudata37), radního, neochvějného protestanta, který byl v rámci rekatolizace jako zvláště nebezpečný „kacíř“ roku 1627 donucen k exodu. Arcibiskupský archiv k tomuto případu uchovává bohatou korespondenci mezi rekatolizační komisí a mladoboleslavskou městskou radou20), kde je však mylně jmenován jako Jindřich Šud ze Semanína. Manželkou Jindřicha Daniela ze Semanína byla sestra věhlasného bratrského lékaře Matyáše Borbonia, činného i na císařském dvoře v Praze a po odchodu do exilu i u budoucího polského krále Vladislava42).

 

 

Prameny:

 

4. Fr. L. Rieger, Slovník naučný, díl IX., Praha 1888

5. https://www.eldar.cz/archeoas/matematikove/sudzsemanina.html  zde uváděný: Mon.hist.univ.Prag.II.d.str.335 a jiné

11. https://www.vsechlapy.cz/o-obci/ds-1010/p1=1007

12. https://cestyapamatky.cz/kolinsko/radimek

13.  Václav Líva: Studie o Praze pobělohorské III. Změny v domovním majetku a konfiskace  in: Sborník příspěvků k dějinám hlavního města

       na: https://www27.us.archive.org/stream/sbornkpspvku09praguoft/sbornkpspvku09praguoft_djvu.txt

14. https://cs.wikipedia.org/wiki/Kobylisy#cite_note-ceskyatlas-0

15. Petr Mašek: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, díl. II (N-Ž), Praha, Argo 2010, s. 344.

16.  Akanthydes Jakub, Rythmy Cžeské ..., 1605,  in: https://db.knihopis.org/l.dll?cll~69

17. J. A. Komenský: Historie o těžkých protivenství církve české, vydání 1922 in: https://texty.citanka.cz/komensky/perztoc.html

18. Bílek, Tomáš Václav, 1819: Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. (1882), str. 1077, 1164-1167

      in: https://www30.us.archive.org/stream/djinykonfiskac02bl/djinykonfiskac02bl_djvu.txt

19. Čeněk Zíbrt: článek Kulturní obrázky z dějin král. města Nymburka, časopis Český lid ročník 22, str . 284, Praha 1912

      in: https://tyfoza.no-ip.com/ceskylid/html/knihy/ceskylid22/texty/0143-0285.htm

20. Podlaha Antonín : Dopisy reformní komise v Čechách z let 1627-1629, Arcibiskupský archiv v Praze, 1865-1932

      in: https://www27.us.archive.org/stream/dopisyreforman00podl/dopisyreforman00podl_djvu.txt

21. Antonín Rybička: Královéhradecké rodiny erbovní, Praha 1873, in: https://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/rybicka1873.pdf

22. August Sedláček, Českomoravská heraldika, Praha 1925

23. Vácslava Březana Život Petra Voka z Rosenberka, in : Staročeská bibliotéka, číslo V., vydání Mareš František, 1880

       in: https://www.archive.org/stream/ivotpetravokazr00begoog/ivotpetravokazr00begoog_djvu.txt

24.  https://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_objekt_pan19.xml

25. https://mvdok.lbmv.de/mjbrenderer?id=mvdok_document_00002299 - Jahrbücher des Vereins für Mecklenburgische Geschichte und 

      Altertumskunde, Band 36 (1871), S. 1-128

26. Se Simeonem Danielem do slezského exilu roku 1626 odešel i další hradecký soused - zvonař Donat Schrötter. Ten je patrně autorem

       semanínského zvonu z roku 1609, který dodala rodinná dílna Schrötterů

27. Ladislav Domečka: Exulanti Královéhradečtí  in: Památky archeologické a místopisné, díl XX., 1903

      in: https://www.archive.org/stream/pamtkyarcheolog00prazgoog/pamtkyarcheolog00prazgoog_djvu.txt

28.  Ernst Denis: Konec samostatnosti české – části na: https://texty.citanka.cz/denis/ksc4-1p.html#R947

29.  Bílek, Tomáš Václav : Statky a jmění kollejí jesuitských, kláterů, kostelů, bratrstev a jiných ústavů v království českém od císaře Josefa II.

       zrušených, 1893 na: https://www31.us.archive.org/stream/statkyjmnkolle00bl/statkyjmnkolle00bl_djvu.txt

30.  Katalogová položka Vědecké knihovny v Olomouci:   

        https://aleph.vkol.cz/F/AYSDABDAG7FTUG7FG68MNGGYF4VEMKC15RTJNLAC71R1QYR8A8-83976?func=find-  word&scan_code=WRD&rec_number=006592694&scan_word=semanijna

31.  https://db.knihopis.org/l.dll?cll~3312

32. Lumír: týdeník zábavný a poučný - Svazek 15 - Stránka 474, books.google.cz/books?id=f5JXAAAAMAAJ

33. Pozůstatky desk zemských království Českého: r. 1541 pohořelých, Josef Emler, 1870

34. Památky archeologické - Svazky 9–10 - Stránka 130 , 1874

35. Česká konfesse, její vznik, podstata a dějiny - Stránka 87

36. Jihočeský sborník historický, svazky 69-72, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2000

37. Životopis lékaře Borbonia a výklad jeho deníků - Stránka 144, G. Gellner - 1938

38. František Kulhánek: Dějiny královského města Nymburka  Stránka 256 – 1912

39.  Gruntovní kniha panství Litomyšl pro roky 1518-1565, inv. č. 17397, fond Velkostatek Litomyšl,  SOA v Zámrsku, list: ee

40.  např. spis: Krátcí výkladové na epištoly nedělní … od Antonína Korvína, 1541, blíže viz:  https://db.knihopis.org/l.dll?cll~1617

41.  Gruntovní kniha panství Litomyšl pro roky 1518-1565, inv. č. 17397, fond Velkostatek Litomyšl,  SOA v Zámrsku, list: ff

42.  Životopis lékaře Borbonia a výklad jeho deníků, G. Gellner – 1938, books.google.cz/books?id=LRcgAQAAMAAJ

43. Archiv český čili staré písemné památky …, díl 27.: Dopisy Karla st. ze Žerotína v letech 1591-1610, František Dvorský, 1904, dopis č. 552 z 29.8. 1602, in: https://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=10&bookid=255&page=213

44.  Ďurčanský, Marek: Česká města a jejich správa za třicetileté války: zemský a lokální kontext. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2013

45.  Památky archaeologické - Svazek 1, 1855, Stránka 70: článek  Antonín Rybička: Dům někdy Mydlářovský v Chrudimi

46.  V. Líva: Seznamy pražských novoměšťanů za léta 1618–1653 (1937) Menší Město Pražské, str. 64, in:

        https://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/liva1937.pdf

47.   Nymburk - matrika oddaných,  24. 5. 1672 - https://actapublica.eu/matriky/praha/prohlizec/10401/?strana=248

48.   Nymburk - matrika pokřtěných, 14. 6. 1643 - https://actapublica.eu/matriky/praha/prohlizec/10400/?strana=8

49.   Archiv hl. m. Prahy, Sbírka papírových listin - IV. oddělení, Sbírka B4, Signatura: AMP PPL IV - 19208a    

         https://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=BB979F1E6EDF11E2A5C1406186941372, uloženo 10.7. 1732

50.   Archiv hl. m. Prahy, Sbírka papírových listin - IV. oddělení, Sbírka B4, Signatura: AMP PPL IV - 20297a   

         https://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=667A368D63E011E3AA50406186941372, uloženo 27.8. 1739

51.   Archiv hl. m. Prahy, sbírka pergamenových listin - přírůstky II, Sbírka A3, Inventární číslo: 1552, Signatura: AMP PGL II - 1142    

         https://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=48EA8049B66211DF820F00166F1163D4, uloženo 8.8. 1673

52.   Archiv hl. m. Prahy, sbírka pergamenových listin - přírůstky II, Sbírka A3, Inventární číslo: 2473, Signatura: AMP PGL II - 2063    

         https://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=48EA7FEAB66211DF820F00166F1163D4 , datace 14.12. 1689

53.  Roman Sękowski: Opole, rozwój przestrzenny miasta do końca xvii wieku, studia i teksty zrodłowe z dziejów księstw opolskiego i    

       raciborskiego,  zeszyt 3, opole 2013, in: https://obc.opole.pl/Content/5299/s.pdf, szkice i wypisy źródłowe, obc.opole.pl/Content/5299

54.  Život církevní v Ĉechách Kulturně-historický obraz z 15. a ...,  Zikmund Winter, 1895, str.: 648

55.  Časopis Českého Musea, Svazek 22,Díl 1, str.: 183:  článek Václava Vladivoje Tomka:

        O počtu studentů akademie Karlovy v Praze v druhé polovici 16. století

56.   Živa: časopis přírodnický - Svazek 9, 1861, str.: 321: článek A. Rybička: M. Mikuláš Šud z Semanína, hvězdář český

57.   David Richter: Chrudimské dědictví Anny Marie Śudové ze Semanína, in: Chrudimský vlastivědný sborník č. 20, Regionální muzeum  v Chrudimi, 2016, tež zde:  www.academia.edu